RYBNÍKY NA
TŘEBOŇSKU

Rybník je napájen zejména ze Zlaté stoky od rybníka Kvíčadlo a dále z Bošileckého potoka a jeho přítoku Dynínského potoka. Jeho výpust tvoří 3 litinové trouby o průměru 0,4 m hrazené dřevěnými lopatkami.

Bošilecký rybník je považován za nejstarší z tzv. hlavních, neboli kaprových rybníků na panství třeboňském. Celková plocha rybníka Bošilecký je dnes 200ha. Je obhospodařován společností Rybářství Třeboň a.s.. Přestože již 650 let vydává své bohatství, patří spolu s níže ležícím rybníkem Horusickým k nejvýznamnějším rybníkům v majetku společnosti a je mu právem věnována maximální péče.

1355

Jeho existence je spolehlivě doložena již v roce 1355, i když patrně ne v současné rozloze. Za husitských válek došlo k poškození rybníka prokopáním hráze. Smlouvou mezi Oldřichem II. z Rožmberka a Janem Malovcem z Pacova z roku 1430 byl opět obnoven. Stalo se tak na malovcovy náklady, ten poté rybník osadil rybami. Oldřich mu za to slíbil, že po prvním výlovu dostane Malovec tolik ryb, kolik nasadil a o zbytek se oba podělí rovným dílem. Bošilecký rybník neměl velké pramenné přítoky a napájel se pouze dešťovou vodou, sice z dost rozsáhlé oblasti, nicméně v dobách trvalého sucha se napouštěl jen zdlouhavě, vysychal, voda se kazila, ryba lekala. Tento problém vyřešila roku 1520 Zlatá stoka, kterou v letech 1508-1520 postavil Štěpánek Netolický. Umělé napájení umožňovalo zvyšovat hladinu rybníka, což na druhé straně působilo škody na pozemcích přiléhajících k rybníku, které byly zaplavovány.

Bošilecký rybník byl často letněn. Když byl rybník v létě bez vody a zarostlý trávou, využívali ji hospodáři z Bošilce i Dynína k pasení dobytka nebo k sekání. Toto právo využívat část rybníka, zvanou chobot měli potvrzeno dynínští od roku 1527 Janem z Rožmberka. Protože nebyla jasně vymezená hranice, kde se může pást dobytek dynínský a kde bošilecký, vznikaly mnohé spory. Proto byly v roce 1606 za osobní účasti Petra Voka z Rožmberka do dna rybníka vsazeny hraniční kameny, které jednou provždy určily rozsah práv obou vsí.

Za třicetileté války rybník zpustl, ale byl opět obnoven.

Na počátku 19. století opět hrozil rybníku zánik, protože třeboňští správci jej chtěli přeměnit v pole. Od tohoto úmyslu naštěstí ustoupili. Zákonem o normalizaci vodních ploch byl u hráze rybníka v roce 1908 zasazen kovový sloup s vyznačením maximální možné výše vodní plochy, aby se zabránilo zaplavování pozemků přiléhajících k rybníku.

Na jižním břehu rybníka se nachází přírodní památka Lhota u Dynína.

Hráz je pohodlně přístupná po místní komunikaci.

- Kostel Svatého Martina s kazatelnou Zlatá velryba
- Bošilecký můstek, známý z lidové písně
• NAUČNÁ STEZKA VESELSKÉ PÍSKOVNY Vede po hrázích bývalých pískoven. Na trase dlouhé sedm kilometrů najde návštěvník 14 zastavení, kde jsou umístěny informační tabule, upozorňující na výskyt jedinečných
• Blatské muzeum Weisův dům
Blatské muzeum v Soběslavi a Veselí n. L. je součástí Husitského muzea v Táboře.
Ve veselském Weisově domě je instalována stálá expozice Z pokladů muzea představující uměleckohistorické sbírky z 16. - 19. století. V pěti sálech jsou soustředěny předměty dokumentující tehdejší život v malém městě - cechovní malovýrobu, bytovou kulturu a vzdělanost, nechybí ani exponáty
z církevního prostředí (barokní plastiky, malby, liturgické předměty a obleky) a ukázky zbraní z 19. století.
• NAUČNÁ STEZKA BORKOVICKÁ BLATA Prochází přírodní rezervací se specifickou rašeliništní vegetací, kterou představují blatkový bor a ostřicovo – suchopýrové mokřady. Při stezce jsou vystaveny také stroje pro těžbu rašeliny, která v území v minulosti probíhala. Větší část stezky, měřící 6,5 kilometru, vede po dřevěných chodnících.
• Greenway Selského baroka navazuje na páteřní trasu Greenway Praha Vídeň.
• Základní okruh v délce 36 km prochází obcemi s nejkrásnějšími ukázkami selského baroka. Jsou to Veselí n.L. - Žíšov - Borkovice - Sviny - Mažice - Zálší - Klečaty - Komárov - Svinky - Vlastiboř - Záluží - Dráchov - Veselí n.L.
• Selské baroko Veselská blata tvoří několik vesnic na severozápad od Veselí n.L., které si nejvíce zachovaly původní ráz a kde majitelé většiny usedlostí udržují svá stavení v původní podobě. Jsou to Borkovice, Mažice, Zálší, Klečaty, Komárov, Svinky, Vlastiboř a Záluží.
• Národopisná expozice Blatská kovárna Původní blatská světnice, černá kuchyně, kovárna, expozice loutek. Možnost ubytování, prodej suvenýrů, pohlednic, občerstvení. Květen až srpen denně 10 – 18 h, září až duben denně mimo pondělí. Tel.: 736 157 722. www.zaluzi.estranky.cz
• Jezdecký klub Dolli Zálší Radmila Líkařová, Zálší 3, 391 81 Veselí n.L. Tel.: 606 114 004, likarzalsi@volny.cz
• Jezdecký oddíl Blaťák Mažice
• Tel.: 381 580 086, 608 531 394, 776 322 784
• Keramika U Kočků Jana Radostová, Sviny 99, 391 81 Veselí n.L. Tel.: 381 582 199, janaradostova@seznam.cz
• Hospoda Na Kovárně v Mažicích
• Stylové prostředí s příjemným venkovním posezením, studená jídla, minutky.
Tel.: 775 682 294.
• Hospoda U Šesti strun v Zálší, tel.: 775 912 611