RYBNÍKY NA
TŘEBOŇSKU

Lužnice do rybníka vtéká u Staré Hlíny a kromě ní z rybníka vytéká ještě kanál Potěšilka výpustí Adolfka. Aby prudký proud řeky nepoškodil rybník, byla vybudována Nová řeka, která odvádí vody Lužnice nad Rožmberkem do Nežárky.

Lužnice ale není jedinou zdrojnicí tohoto rybníka. Kromě ní do Rožmberka vtéká potok od rybníka Hodějovského a Nového u Smitky na severovýchodě. Dále jsou to dva přítoky z rybníku rybníku Vítek, Prostřední stoka přitékající z Mokrých luk u Třeboně a přívod ze Zlaté stoky, který má hlavní význam při výlovech.

Rožmberk je rozlohou největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice, ale i na celém světě (za předpokladu určité definice rybníku. Nachází se v okrese Jindřichův Hradec přibližně 6 km severně od centra Třeboně (sousedí s územím Třeboň II, katastru města Třeboň). Délka hráze je 2430 m, šířka u paty 55 m, v koruně 13,5 m a výška 11,5 m. Rozloha vodní plochy činí 489 ha. Katastrální výměra činí 677 ha.Objem zadržené vody 6,2 mil. m³. Maximální hloubka dosahuje 6,2 m. Leží v nadmořské výšce 427 m.
Hráz Rožmberka převyšuje svými rozměry hráze jiných velkých rybníků v Evropě. Má délku 2 355 m. V nejširším místě má v patě hráze šíři 55 až 60 m, v koruně hráze až 12 m. Výška hráze je 12 m, hloubka vody u hráze průměrně 6,5 m. Niveleta hráze kolísá od 429,4 m n. m. po 432,1 m n. m.

Hlavní výpust rybníka byla postavena inženýrem Jindřichem Šimanem mezi lety 1916 – 1918 v místě původní Krčínovy výpusti, nazývané Hluboká. Jedná se o betonový monolit ve tvaru podkovy obložený lícovanými kamennými kvádry. Z nich jsou také vyzděny dvě odtokové štoly (160 x 220 cm). Jsou hrazeny litinovými lopatami pohybující se pomocí elektromotorem nebo mechanicky. Jsou zde dvě česlové stěny bránící úniku ryb.

Vedlejší výpust Adolfka se nachází na začátku poslední třetiny hráze. Roku 1870 nahradila původní výpust zvanou Potěšilka (podle stoky Potěšilka, která z ní vychází a napájí řadu rybníků). Zůstalo zde původní dřevěného potrubí (čtyři trouby o rozměrech 30 × 60 cm) opatřené betonovým zhlavím kryté dřevěnými lopatami. První velká oprava proběhla roku 1936. Při poslední opravě (2004–2005) Krčínovo dřevěné potrubí zmizelo. Ačkoli bylo po více jak 400 letech stále v dobrém stavu.

Bezpečnostní přeliv rybníka se nachází pod nejvýchodnější částí hráze. Přeliv rozptyluje a odvádí povodeň pod hráz rybníka a dál do Lužnice. Šířka vlastního přelivu je 56,5 m.

Dále je v hrázi uložené potrubí pro zásobování sádek u Rožmberské bašty. Je možné odebírat vodu nejen z rybníka, ale i ze Zlaté stoky.

Opevnění hráze na vnitřní straně tvořené dubovými piloty, kulatinou a haluzemi jedlí a smrků, bylo neustále opravováno a vyměňováno. Za Schwarzenbergů bylo nahrazeno tarasem z kamene. Tento taras je víc jak tři sta let starý.
Pod hrází se nachází na výtoku řeky Lužnice od roku 1922 malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 260 kW.

V hlavní výpusti se nachází štola o rozměrech 260 × 260 cm hrazená dvěma dřevěnými tabulemi. Za ní je obetonované potrubí o průměru 2 m, opatřené česlemi proti úniku ryb. Potrubí je možné zahradit i pod hrází v šachtě další ocelovou tabulí.

Elektrárna je unikátní svojí polohou u nádrže jejímž cílem je chov ryb.

1584 až 1590

Byl navržen rožmberským regentem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan a postaven v letech 1584 až 1590. Stavbu provádělo 800 lidí, kteří přemístili 750 000 m³ zeminy. Nutnost stavby tohoto vodního díla také podpořila velká povodeň, která 20. 8. 1544 z jihu Čech dorazila až do Prahy.

Založení rybníka v těchto místech zamýšlel již Štěpánek Netolický, ale kvůli velkým nákladům a nebezpečí dílo nemohl realizovat. Žádná hráz by neodolala velké povodni z řeky Lužnice. Věděl to i Krčín. Proto současně stavěl Novou řeku, aby odváděla velkou vodu do jiného povodí.

Za třicetileté války chtěl Karel Bonaventura Buquoy, císařský velitel, hráz prokopat a zaplavit stavovské vojsko, které leželo u Soběslavi. Jen hlídka, kterou zde držel majitel třeboňského panství Petr ze Švamberka, zabránila katastrofě. Přesto během dlouhé války rybník zpustl a byl obnoven až za několik desetiletí.

Už v roce 2002 bylo jádro rybniční soustavy na Třeboňsku prohlášeno národní kulturní památku. Tato nejvyšší forma památkové ochrany v současné době tedy zahrnuje objekty již dříve prohlášené za kulturní památky – Zlatou stoku, která je páteří velké části třeboňské rybniční soustavy, Novou řeku – umělý kanál zřízený k ochraně Rožmberka před účinky povodní, Starou řeku (část koryta Lužnice před Rožmberkem), a dva z nejznámějších a největších rybníků – Rožmberk a Svět.

zpevněná cesta,
průjezdná hráz,

Rožmberská bašta se nachází severně od rybníka vedle sádek. Jedná se o patrovou zděnou stavbu se zachovanou renesanční sgrafitovou omítkou. Je jedinou dochovanou renesanční stavbou tohoto druhu u nás.

Výpust zvaná "Samice" se v minulosti používala při výlovu rybníka. Dodnes je pod hrází patrný obrys potrubí a zbytky kamenných schodů. Nad tímto místem je na hrázi kamenný pomníček s křížem. Na podstavci jsou vyryti tři do sebe zakleslí kapři a nápis Zde byl ubit pytlák pro tři kapry. Jedná se o dávnou událost z roku 1846, kdy se zde střetli rybáři s pytláky. Jeden pytlák při tom zemřel na selhání srdce. Lidé ale z jeho smrti vinili rybáře.

Rybník měl kdysi větší rozlohu než dnes. Odhaduje se že 1000–1060 ha. Voda se končila přibližně pod Starou Hlínou severně od dnešní silnice E 551 a v západní části rybníka sahala voda na Mokrých loukách zálivem několik set metrů od obchvatu Třeboně (třeboňské dálničky na Brno a Vídeň) směrem k severu, až k Třeboňským historickým roubeným seníkům. Později se hladina kvůli chovu ryb a možným záplavám snížila.

Na rybníku je možné pozorovat zakřivení zeměkoule. Při pohledu napříč přes rybník (asi 2,5 km) je to na svislici 37,6 cm. Vše, co je menší než necelých 40 cm zmizí na druhé straně rybníka za obzorem.

Pamětihodnosti okolí Třeboně
• Rožmberk (největší rybník ČR)
• Zlatá stoka
• Nová řeka
• Třeboňské městské opevnění
• Zámek Třeboň, národní kulturní památka
• Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, mariánským sloupem a kašnou
• Zlatá hvězda, Vratislavský dům, Kamenná studně
• Třeboňské lázeňství
• augustiniánský klášter, národní kulturní památka
• děkanský kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře a třeboňskou Madonou
• kostel sv. Alžběty na Budějovickém předměstí
• Schwarzenberská hrobka v Domaníně, národní kulturní památka
• Knížecí pivovar Regent (1379), stylové restaurace
• hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně, sousoší anděla strážce v Třeboňském parku
• Dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. stol. na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu (dnes Lesostavby Třeboň)
• Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází
• Rybník Svět (Nevděk), Krčínův a Šustův pomník
• Opatovický rybník a mlýn, obora, hřebčín a kaple
• Barokní sousoší ve městě a u kostela (Sv. Václav, Sv. Jan Nepomucký, Sv.Jiljí, Sv.Augustin, Ježíš a další)
• Čtyři velké městské brány (Budějovická, Hradecká, Novohradská a renesanční Svinenská brána s polychromovanou soškou Sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu)
• Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901 (v současné době je od roku 2013 ve 42 m vysoké vodárenské věži umístěna galerie buddhistického umění), barokní kaple Sv. Jana Nepomuckého a Sv.Petra a Pavla, motorest u Petra Voka
• Pergola a barokní kaple Sv. Víta, nástropní obraz (al fresco) předání ramene Sv. Víta svatému Václavu, blízký mlýn a boží muka
• Tylovo divadlo, městské muzeum, renesanční Bílý Koníček a Beseda na Masarykově náměstí
• Domek Josefa Kajetána Tyla u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší Sv. Jana Nepomuckého
• Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří
• Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi
• Historická obchodní Březanova ulice s podloubími od Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny, brána do kláštera, bývalý Augustiniánský klášter s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata "písmáka" Kříže z Telče
• Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník
• Třeboňský menhir u Zlaté stoky a boží muka datovaná 1649 proti kiosku u Schwarzenberské hrobky s obrazem sv. Vojtěcha
• barokní kaple Nejsvětější trojice na Pražské
• kaple Sv.Barbory a Sv.Kateřiny datovaná 1747 v ulici Svatopluka Čecha
• Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty)
• domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem Sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové
• pomník obětem zla (se jmény obětí první a druhé světové války) před školou v Sokolské ulici
• dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí)
• balvan inženýra Pavla Pavla na dřevěných saních vedle parkoviště na trávníku před vyhlídkovou restaurací "U Světa" na Hliníku
• litinový kříž s "Ukřižovaným" (pískovcový podstavec datován 1896) se "středověkým" odrazníkem na křižovatce Sokolské třídy a ulic Chelčického a Svatopluka Čecha
• domečková sloupková boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí
• historický renesančně barokní Schwarzenbergský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami, vpravo při státní silnici z Třeboně na Lišov
• barokní Schwarzenbergský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (Sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím Třeboň
• Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách (dříve národní kulturní památka)
• velké Schwarzenbergské seníky na stezce "Hrádeček" (jeden vyhořel a druhý je zrekonstruován na penzion poblíž Zlaté stoky za mostkem u Lesostaveb)
• Bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)
• rybí sádky a původní rybářské bašty pod rybníkem Svět
• Rybářská bašta (restaurace) na Hliníku za hotelem Bohemia
Naučné stezky
• Naučná stezka Mikuláše Rutharda
Od dubna 2012 je na Třeboňsku otevřena nová stezka pro cyklisty i pěší, která vede z Chlumu u Třeboně k obci Lutová. Naučná stezka Mikuláše Rutharda je dlouhá 9 km a má 5 informativních tabulí. Stezka je vhodná i pro děti.
• Naučná stezka zdraví Třeboň - Hradeček
Stezka zdraví Hradeček se nachází v těsné blízkosti Třeboně a nabízí v okruhu dlouhém 3,6 km příjemnou procházku krásnou krajinou, typickou pro Třeboňsko. V r. 2008 nově obnovená stezka obsahuje cvičebně herní prvky a je doplněná o naučné panely o místních dřevinách.
• Cesta kolem Světa
Naučná stezka kolem Světa tvoří uzavřený okruh kolem rybníku Svět. Stezka poskytuje základní informace o krajině Třeboňska.
• Naučná stezka Rožmberk
Stezka Rožmberk patří mezi nejoblíbenější stezky na Třeboňsku. Začíná na hrázi rybníka Svět v Třeboni a tvoří uzavřený 22 km dlouhý okruh okolo největšího českého rybníka Rožmberk. U článku nechybí mapa stezky.
• Novohradské stezky
Novohradská občanská společnost před několika lety vytvořila tzv novohradské stezky, čerpající z pověstí a legend. Jsou to naučné stezky Pamětí Novohradska, Paměti Vitorazska a Pamět Slepičích hor.
• Naučná stezka Červené blato
Červené blato se nachází při hranici CHKO Třeboňsko směrem na Nové Hrady. Stezka je určena pro pěší a začíná v osadě Jiříkovo Údolí (cca. 17 km od Třeboně). Měří necelé 4 km a má 6 informačních tabulí.
Cyklotrasy v okolí Třeboně
Ve městě Třeboni a v jeho nejbližším okolí najdete hned několik značených cyklistických tras směřujících na různé světové strany. Přímo městem Třeboň prochází dálková cyklotrasa Rožmberského dědictví, která je součástí stezek Greenways Praha – Vídeň. V okolí Třeboně vede souběžně s cyklotrasou Rožmberského dědictví také cyklistická trasa Třeboňsko – Waldviertel, která navazuje na cyklotrasy v příhraniční rakouské oblasti Waldviertel.
Více o dálkových cyklotrasách na Třeboňsku.
Třeboňsko – výlety na kole
• Cyklistická naučná stezka Okolo Třeboně (39 km) – okruh
• Cyklistická naučná stezka Rožmberk (22 km) – okruh Třeboň – rybník Rožmberk
• Stezkou Emy Destinové – (48 km) okruh z Třeboně přes Stráž nad Nežárkou
• Na kole po okolí třeboňských rybníků (64 km) – Třeboň – Nové Hrady
• Ze Slavonic do Třeboně (77 km) – Slavonice – Třeboň

• Turistické informační centrum města Třeboně
Masarykovo nám. 103
+420 384 721 169, +420 724 064 504, +420 384 722 026 (fax)
info@itrebon.cz